Rozhovor s MUDr. Janem Chvojkou o prevenci a nejběžnějších potížích z oblasti ORL

 

4-img_3629(1)1) Pane doktore, jak jste se k oboru otorhinolaryngologie dostal? Věděl jste už při studiu, že se tomuto oboru budete chtít věnovat?

To je trochu spletitá historie. Původně jsem chtěl pracovat jako internista. Po absolvování jsem navštívil asi 20 konkurzů na různá pracovní místa avšak bez úspěchu. Začal jsem proto pracovat v léčebně dlouhodobě nemocných v Obloukové. Tam jsem pracoval pouze 3 měsíce, za poměrně náročných pracovních podmínek. Poté jsem se zcela náhodou dostal k místu v laboratoři, která se zabývala výzkumem a vyšetřováním závažných virových infekcí souvisejících např. s HIV, hepatitidou - žloutenkou apod. na Infekční klinice nemocnice na Bulovce. Prožil jsem tam 3 roky, byla to hezká práce a zkušeností a znalostí z tohoto oboru hojně využívám doposud. V té době mě navštívil spolužák, který pracoval na ORL oddělení téže nemocnice s tím, že si našel nové místo a tudíž za sebe potřebuje najít náhradu. Vzhledem k tomu, že mi chyběl kontakt s pacienty, rozhodl jsem se to vyzkoušet. V současné době zde působím již přes 15 let. Byla to náhoda nebo možná osud, přeci jenom to mám v krvi, můj dědeček byl profesorem ORL v 60. letech a vlastně založil dětskou ORL v ČR. Práce mě nadchla a jsem rád, že jsem se k ní dostal.

2) Když už jsme u té specializace, co Vás vůbec vedlo ke studiu medicíny?

Ke studiu medicíny jsem se dostal náhodou. Na gymnáziu jsem byl sice v matematicko- fyzikální třídě, ale tíhl jsem k chemii a biologii. Rozhodl jsem se tedy pro studium, v rámci kterého bych se mohl orientovat tímto směrem. Byl jsem přijat na Vysokou školu chemicko-technologickou, ale současně mě přijali také na stomatologii a na 2. lékařskou fakultu. Životní ironií je fakt, že stomatologii jsem zavrhl z toho důvodu, že se přeci nebudu celý život dívat někomu do úst. Tak se tedy dívám do nosu, ucha, krku a úst.

3) ORL je zřejmě jedno z nejfrekventovanějších lékařských pracovišť vůbec, když nepočítám praktického lékaře, je to náročné odvětví?

Ano souhlasím, je to velmi frekventovaný obor, protože na rozdíl od ostatních oborů řešíme kromě specializovaných ORL potíží i běžné respirační infekce, které nestíhají řešit praktičtí lékaři. Co se týče náročnosti oboru, tak si myslím, že všechny obory mají svá specifika a jsou všechny náročné. Obor ORL je specifický tím, že řeší potíže jak dětí tak dospělých jakéhokoli věku.

4) Jsou častějšími pacienty dospělí nebo děti?

V mé praxi převažují dětští pacienti, na které se specializuji a věnuji se také jejich operativě. Mezi nimi převažují pacienti s poruchami chování, ADHD syndromem a autističtí pacienti, které běžné ORL ambulance nemohou vyšetřit, protože je s nimi těžší spolupráce. Dále také pacienti dospělí s nosními obtížemi, které řešíme hlavně ve spolupráci s plastickými chirurgy, převážně s váženým panem docentem Měšťákem, se kterým spolupracuji také na jeho klinice.

5) Jaký je nejčastější problém, s kterým pacienti přicházejí?

To je velmi těžké určit, ale obecně hlavně ušní potíže jako jsou záněty zevního zvukovodu a záněty středního ucha, také opakované infekce horních cest dýchacích u dětí, jejichž příčinou je zvětšená nosohltanová mandle.

6) Když budeme specifičtější, tak například bolest uší, je asi nejčastěji spojována se zánětem středního ucha. Dočetla jsem se, že toto onemocnění trápí především děti a že dospělým se spíše vyhýbá. Je to pravda? A čím to je?

Ano je to pravda, záněty středního ucha postihují zpravidla děti mezi 1. a 6. rokem věku, mají totiž krátkou a hůře fungující, skoro rovně stojící Eustachovu trubici, která díky tomu špatně provzdušňuje střední ucho. Často mají také zvětšenou nosohltanovou mandli, která je nejčastějším ložiskem infekce v horních cestách dýchacích a mechanicky ucpává Eustachovu trubici a tím predisponuje ke vzniku zánětu středního ucha. Tyto potíže po 6. roku věku postupně vymizí.

7) Jde podniknout nějaké preventivní kroky právě proti tomuto onemocnění?

Preventivními kroky jsou obecně zdravý životní styl a v poslední době nabývá na významu rodinné prostředí bez stresu. Začínají se nám výrazně zvyšovat počty dětí z neúplných rodin, rodin se sociálními problémy, nebo v neposlední řadě z rodin, kde jsou rodiče ekonomicky nebo pracovně stresováni. Tyto stresující rodinné faktory negativně ovlivňují zdravé prospívání především dětí. Stres v rodinném prostředí je třetí nejčastější příčina opakovaných zánětů horních cest dýchacích jak u dětí, tak u dospělých.

8) Další častou záležitostí je bolest v krku, převážně se asi týká mandlí a angíny, existuje nějaká prevence?

Obecně platí to samé, co jsem zmínil výše. Princip kalokagathie je asi nejvýstižnější: harmonický soulad a vyváženost tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti. Každý dostane do vínku nějaké genetické predispozice, které se mohou a nemusí v životě projevit, jako jsou alergie, velké krční nosohltanové mandle a podobně, ale když člověk pracuje 18 hodin denně bez oddechu třeba i roky a je pod tlakem, tak se to zákonitě někde projeví a bolesti v krku jsou toho typickým příkladem, ale týká se to obecně všech nemocí i onkologických. Trochu jsem odbočil, ale dle mé zkušenosti neexistuje něco jako univerzální doporučení pro prevenci infekcí horních cest dýchacích jako otužování nebo solné jeskyně. Především je třeba mít na paměti, že co dělá dobře jednomu, nemusí dělat dobře druhému. Přesto bych rád dodal, že k ideálnímu životnímu stylu, mám já sám opravdu daleko. Jsem po odstranění krčních mandlí, léčím si refluxní potíže a pracuji 18 hodin denně, někdy i více.

9) Když se vytrhnout krční mandle právě například kvůli velké frekventovanosti angíny, není zde riziko, že se pak nemoci přemístí na průdušky nebo plíce?

Děkuji, to je dobrá otázka. Obecně platí, že pokud jsou splněna indikační tzv. Pittsburská kritéria k odstranění krčních mandlí, tak je toto riziko minimální, dokonce jsem toho osobně příkladem. V současné době postupujeme tak, že po komplexním vyšetření ve spolupráci s alergologem a imunologem případně plicním lékařem vyloučíme všechny jiné příčiny opakovaných angin (například alergie, porucha imunity, nosohltanová mandle, chronická rýma, vybočená nosní přepážka apod.) a pokud jiná příčin není, pak je úspěch skoro jistý. Například pokud se odstraní krční mandle a dopředu se nezjistí, že má pacient skryté astma, pak bude mít po výkonu opakovaný kašel, než někoho napadne, že se jedná právě o astma.

10) Co se týče rýmy, což je onemocnění které párkrát za život postihne nejspíš každého, znamená bolest automaticky zánět dutin nebo to může znamenat i něco jiného?

Ano, rýma postihne každého párkrát za život. Platí to, že každá infekce jak virová tak i bakteriální se zpravidla dostane do dutin a způsobí otok sliznice, tedy při každé rýmě může bolet hlava. Pokud rýma trvá více než týden a bolesti hlavy po cca 3 dnech neustoupí (je to velmi individuální) může, zejména pokud má člověk dispozici nebo nějaký dlouhodobý problém jako je stres, nosní deformita, tekutina může v dutinách zhoustnout a způsobit výrazně větší bolesti s nutností antibiotické terapie a eventuálně punkce dutin.

11) A poslední otázka, jak přistupujete k antibiotikům, považujete je za spásu nebo je předepisujete jen výjimečně?

Toto je velmi složitá otázka. Jednoznačně je to spása pro lidstvo obecně, ale zároveň je to velký problém díky nárůstu rezistence bakterií na antibiotika, která jsou bohužel nadužívána. V našem oboru se jejich používání nevyhneme. Osobně se je snažím nasazovat až po pozitivním výtěru nebo při patologicky zvýšeném CRP, indikujícím bakteriální infekci anebo při těžkém průběhu nemoci. Nasazení antibiotik je ale striktně individuální záležitostí.

 

Pan doktor Chvojka je již stálicí na poli českých lékařů v oboru ORL. Nejprve pracoval v laboratoři na infekčním oddělení nemocnice na Bulovce, kde pracoval s viry typu HIV, žloutenky apod. Nakonec se dostal k místu na ORL oddělení, což považuje za jedno z nejšťastnějších rozhodnutí. Práce ho baví a věnuje se jí více než patnáct let.  Jeho ordinaci najdete na adrese Praha 6, Stamicova 21, suterén Orl, objednat se můžete telefonicky na čísle 233 018 205 nebo MUDr. Jana Chvojku můžete kontaktovat na jeho emailu: orlstamicova@seznam.cz